Barbora Loudová"Nerada o sobě něco píšu. Ale psát o jiných, to mě baví. Proto jsem si jako malá holka usmyslela, že budu novinář. Objedu svět a zařídím mír až do konce věků. To mě sice přešlo, ale nadšení pro povolání, kterým se dá upozornit na bezpráví a nespravedlnost, zůstalo. A co dál? Třeba tak: Sedím se Škvoreckým, Bondym, Havlem a Toyen nad dvojkou červeného a někde okolo zní rock and roll. To by bylo! Občas jsem taky docela zapomnětlivá a hledám brýle, i když je mám na nose. Takže abych nezapomněla, jmenuju se Bára Loudová."
|
MOJE ČLÁNKY
V srdci mém vzpomínka jen„Škoda lásky, kterou jsem tobě dala,“ slyším vedle z kuchyně. Babička si pobrukuje a smaží řízky. Lavor plný salátu už od rána odpočívá ve špajzu a teď je čas koukat na pohádky. Libuška Šafránková zrovna rozlouskla první oříšek. Všude po pokoji voní smrkové větvičky, na stole už skoro vzplanul adventní věnec a děda vedle na židli silně chrápe.
|
Smrt bez pachu dezinfekce„No šup, ještě aspoň jedno letadlo,“ pobízí sestřička staříka sedícího na posteli a lžící mu stírá zbytky jogurtu kolem pusy. Všude okolo páchne dezinfekce a pytlíky s močí, které se houpou u postelí. Ani na chodbě to není o moc jiné. Nekonečná řada dveří, zpoza kterých se ozývá zoufalé sténání. Obraz z válečného lazaretu? Ale kdeže, léčebna dlouhodobě nemocných
|