Mafiánská smetánka na SmíchověZabít Johnyho Glendenninga - tak se jmenuje nová komedie z gangsterského prostředí, kterou uvedlo smíchovské Švandovo divadlo.
Zdroj: Fotogalerie Švandova divadla
Hru, která měla premiéru v roce 2014 v Glasgow, napsal talentovaný skotský dramatik Daniel C. Jackson. Ten má za sebou již několik divadelních úspěchů, včetně první ceny na prestižním edinburském festivalu Fringe s hrou Můj romantický příběh a je po právu považován za jednoho z nejperspektivnějších britských divadelních autorů vůbec.
Jedním z hlavních protagonistů je Andrew MacPherson (Robert Jašków), mafián, který ovládá organizovaným zločinem prohnilé Glasgow. Poklidný život prvotřídního gangstera v drahém obleku se poněkud zkomplikuje, když se MacPherson rozhodne zbavit svého obchodního partnera, reggae milujícího teroristu Johnyho Glendenninga (David Punčochář). Před režisérem Danielem Hrbkem stál nelehký úkol. Originální verze mladého autora obsahovala spoustu skotských reálií a konotací, které by zůstala u českého diváka nepochopena. Hrbek tak spolu s dramaturgyní Lucií Kolouchovou musel provést nutnou „očistu“ textu, ve které se musel vypořádat i s jazykovou překážkou. Rytmika anglického jazyka je totiž pro svižné tempo této gangsterky daleko vhodnějším nástrojem. Jistý deficit se režisér snažil vyřešit promítáním anglických titulků pod stropem sálu, které nabízejí anglicky mluvícím divákům možnost si alespoň v omezené míře užít představení v originále. Pozici Hrbkovi a jeho autorskému týmu neulehčilo ani jedno velké specifikum této inscenace – prolínání časových rovin. Kompozice příběhu vytváří jistou časovou smyčku po vzoru kultovního filmu Pulp Fiction Quentina Tarantina. Tato metoda výkladu děje je však v divadelním provedení velmi náročným prvkem. Retrospektiva musí mít nejen své opodstatnění, ale musí být rovněž vhodně a srozumitelně provedena, aby se divák v příběhu neztratil. A to se Hrbkovi povedlo. Návštěvník se v náročném schématu, kdy se v druhé půlce představení odehraje jak začátek tak konec příběhu, orientuje velmi dobře a tento retrospektivní postup dává představení daleko větší šmrnc a širší rozměr. O udržení divákovy pozornosti se skvěle postaral i scénograf Jozef H. Čačko. Ten se umně vypořádal jak s venkovským statkem v první části, tak s naprostou protikladnou scénou v druhé polovině představení – klasickým městským bytem. Čačko si rovněž velmi věrohodně poradil s efekty, kterých je v představení, opět po vzoru Tarantinovy tvorby, přehršel. Ať už to byla všudypřítomná střelba, jejíž hluk vždy spolehlivě usadil diváka hluboko do sedačky, nebo chytře vyřešený požár za použítí dataprojektoru na konci první poloviny představení. Je vcelku jasné, jakého diváka chce Švandovo divadlo do svého sálu přilákat. Mladého člověka, který se nespokojí s podbízivou a lacinou formou zábavy servírovanou prostoduchými komediemi. A to se mu daří. Zabít Johnyho Glendenninga navazuje na jinou, rovněž velmi úspěšnou komedii Kdo je tady ředitel? od známého filmového tvůrce Larse von Triera. Vyprodaná představení ukazují, že se Švandovo divadlo ubírá správným směrem. |
Co týden dal
Medvědí (r)evoluceVyschlé druhé největší jezero Bolívie Poopo. Dlouhodobě tající ledovce a zvyšující se hladiny oceánů. O globální oteplování se stále vede mnoho sporů a jeho četní odpůrci ho s vervou nepřetržitě odmítají. V posledních letech se ale ve zvířecí říši objevil zatím téměř neznámý jedinec, který by svou existencí mohl ztělesňovat nesmírně pádný argument pro to, proč by i ti nejzarytější kritici zmíněného oteplování měli tuto teorii začít brát vážně.
Kam zajít26. 1. 20:30, MeetFactory
Bohemian Like You: Com Truise 31. 1. 19:00, Roxy English below: Jeremih 18. 12. 2015 - 7. 2. 2016, Galerie Jaroslav Fragnera Sakrální prostor |
